T. N. Koutník

Dílo je ovlivněno hudebním rokokem, ovšem s častými ohlasy starších vlivů, včetně polyfonně zpracovaných úseků. Ve výrazu převládá poklidná kontemplace a pocit smíření.

Autografické party byly nalézány postupně na půdě choceňského kostela pod hromadou suti v letech 1942-1944. Sopránový part se však nepodařilo nalézt nikdy. Rekonstruoval jsem jej na základě rozboru ostatních Koutníkových skladeb s přihlédnutím k možnostem chlapeckých hlasů.

Pramenným podkladem pro partituru byly autografické party s novějším obalem Tomáše Kolovrátka, dnes uložené ve farním archivu v Chocni. Jsou psány na ručně linkovaném papíře jednotného formátu 21×31. Na titulním listu je nápis: Ex Es b / Requiem / a / Canto Alto / Tenore Basso / Duae Violini / Duae Corni in Es / con / Organo / Authore Thoma Kautnik / - Rerum Thoma Kollowratek.

Přestože Koutník často ve vnitřních částech vícedílných kompozic využívá mollový tónorod, většině jeho skladeb dominuje dur, a to i v případě obou dochovaných rekviem. Výjimkou je pouze kuriózní Salve Regina Capucinorum ex Db.

Skladba byla pravděpodobně určena kapucínům z nedalekého Opočna a v souladu se zásadami tohoto řádu využívá pouze vokálního basového unisona, a v Koutníkově zpracování dokonce pouze jediného tónu - a. Ten je bohatě opřádán melodickými linkami houslí, jejichž hlasy se často imitují. Spolu s pravidelně kráčejícím generálbasem působí tato skladba v kontextu ostatních Koutníkových děl, vystavěných často principem kontrastu krátkých, relativně uzavřených úseků, nezvykle celistvě a zdrženlivě. Okolnosti vzniku skladby jsou zahaleny rouškou tajemství. Možná souvislost by se nabízela i s Koutníkovým kroměřížským spolužákem, Východočechem Ignácem Bonaventurou. Z Koutníkovy strany by se pak jednalo o unikátní žert, protože tento piarista, novic a pozdější člen řádu kapucínů, byl v Kroměříži zapsán jako vynikající tenorista.

Pramenným podkladem pro partituru byly autografické party uložené v Muzeu české hudby pod signaturou XI D 162. Jsou psány na ručně linkovaném papíře jednotného formátu 21×31, na třech samostatných listech a dvojlistu s partem Organo, který je zároveň obalem. Na titulním listu je nápis:

Ex Db / Salve Regina / Capucinorum / Toni Primi / a Voce / Unisona Basso / Violinis 2bus / con Organo / Thoma Norbti Kautnik.
Vlevo dole je poznámka: Darem z Chocně od p. ryt. Košína 19 17/11 01. O. Horník. Zajímavé. Rukopis skladatele.

Litanie k Nejsvětějšímu Jménu Ježíš Tomáše Norberta Koutníka z roku 1767 byly nalezeny v hudebním oddělení Národní knihovny v Praze v roce 1977. Jakou cestou sem přišly, můžeme těžko odhadovat. Jsou typickou ukázkou Koutníkova homofonního kompozičního stylu. Jsou rozděleny do tří částí: s krajními pomalými a střední hybnou větou. Střední část Pater de coelis těží z kontrastu sólových výstupů zpěvních hlasů střídaných mezihrami houslí a tutti pasážemi s výrazně syrytmickou deklamací naléhavého textu. V harmonickém plánu skladba opouští výchozí C dur pouze v krátkých úsecích. Dobrou dramaturgií je však těmito omezenými prostředky dosaženo maximálního efektu.

Pramenným podkladem pro partituru byly autografní party uložené v hudebním oddělení Národní knihovny v Praze pod číslem 59R 2720. Jsou psány na ručně linkovaném papíře jednotného formátu 21×31, na šesti samostatných listech a dvojlistu s partem Organo, který je zároveň obalem. Na titulním listu je nápis: Ex C / Litaniae De SSmo / Nomine JESU / a / Canto Alto / Tenore Basso / Violinis 2bus / Con Organo / Descrips / A 1767. Thoma Norbti Kautnik.

Poznámka Descrips nasvědčuje, že skladba vznikla buď v dřívějším období, stejně tak ale mohlo jít o duplikát Koutníkova vlastního provozovacího materiálu, který byl určen nějakému objednavateli skladby. Většina Koutníkových autografů nese poznámku Authore et Possessore (autor a majitel). Poznámky Descript či Descrips mohou tedy označovat skladby na zakázku.