Balet — melodram (2004)
Tomáš Hanzlík

Hudba / Music: Tomáš Hanzlík
Libreto / Libretto: Jiří Malaník
Režie / Stage Director: Sergej Sanža & Divadlo Facka
Umělecké nastudování / Rehearsed by: Marek Čermák & Ensemble Damian
Kostýmy a scéna / Costumes and Set: Vendula Johnová
Obsazení / Scoring: SaxQ (s, A T, Bar), vn 1- 6, vle, vc, cb, pf (+ činoherci)
Stopáž / Durata: 40´
Arionův příběh
Podle starořecké pověsti byl Arion proslulý básník a hráč na lyru. Když se vracel po moři z cest, obtížen bohatstvím získaným zpěvem a hrou, byl napaden posádkou, která ho chtěla oloupit a zavraždit. Arion se sám vrhl do moře, kde ho vzal na hřbet delfín, přivábený jeho hudbou, a bezpečně ho dopravil na břeh. V místě, kde ho delfín vynesl z vln, dal postavit na památku své záchrany pomník.

Arion v Olomouci
Původní barokní koncept sedmi olomouckých kašen na mytologické náměty zůstal dlouhá staletí nedokončen. Poslední kašna, zasvěcená právě Arionovi, byla dokončena až v roce 2002. Skladatel Tomáš Hanzlík chtěl k této příležitosti zkomponovat krátkou operu, která by scénicky vrcholila odhalením pomníku zázračné záchrany. Instituce pověřené slavnostním odhalením Arionovy kašny však neprojevily o projekt zájem a tak z původně zamýšleného díla vznikla pouze Ouvertura. Po dvou letech bylo dílo na text Jiřího Malaníka dokončeno a připraveno k provedení, ovšem už v jiné souvislosti a podobě. Z původně zamýšlené opery se stal balet – melodram, zpracovávající zčásti Vodní hudbu G. F. Handela, kantátu Ich habe genug J. S. Bacha a V sladkém snění P. I. Čajkovského.
O autorovi hudby
Tomáš Hanzlík
Hudební skladatel Tomáš Hanzlík (nar. 29. 7. 1972) je uměleckým vedoucím Ensemble Damian (zal. 1996) a zároveň impresáriem kočovného divadla Theatrum Schrattenbach (2004). Byl zakladatelem, dramaturgem a zároveň producentem tří olomouckých festivalů: Baroko (od r. 1998, v r. 2009 udělena cena Olomouckého kraje), Opera Schrattenbach (od r. 2005), Olomoucké barokní slavnosti (2013–2020). V letech 2006–2016 vedl Dětskou operu Olomouc při SGO, pro kterou napsal řadu původních titulů. Je odborným asistentem na KHV PdF UP (od r. 2004). Tuto katedru absolvoval v roce 1995, muzikologii na FF UP v roce 1998. Tématem jeho disertace byla hudba piaristických skladatelů 17. a 18. století (KHV PdF UP, 2004). České i latinské texty piaristů pak využil i při kompozici řady vlastních děl. Vedle pedagogické činnosti (od r. 2001) se věnuje kritickým edicím staré české hudby (T. N. Koutník: Requiem ex Es, Salve Regina Capucinorum ex d, Litaniae de Sanctissimo Nomine Jesu ex C – 1998, Choceňský manuskript – 2000, Hudba piaristických klášterů I. – 2003, Editio Baerenreiter). V letech 1996–1998 byl zaměstnán jako redaktor pro vážnou hudbu a folklór v Českém rozhlase Olomouc, se kterým spolupracuje externě doposud. Od roku 1993 pravidelně koncertuje jako dirigent, vokalista a hráč na smyčcové nástroje. S Ensemble Damian uvádí vedle staré hudby a vlastních děl také soudobé autory převážně minimalistického stylového okruhu. Účinkoval na festivalech Maraton soudobé hudby Praha, Forfest Kroměříž, Janáčkův Máj Ostrava, Janáčkovy Hukvaldy, Bezručova Opava ad. Se souborem prezentoval ČR netradičními operami také na turné v Pobaltí, Německu a v Itálii. V řadě Barokní opera a oratorium pražského FOK (2004) uvedl operu Johanna Huga Wilderera La Nascita del Diamante (Zrození diamantu) a v rámci festivalu Hudební fórum Hradec Králové (2006) českou premiéru opery Three Tales Steva Reicha.
1. února 2004 premiéroval Hanzlík v projektu Národního divadla v Praze Bušení do železné opony vlastní operu Yta innocens (Nevinná Yta) Po jejím úspěchu získal pozvání k dalšímu vystoupení v rámci téhož projektu (V. Zouhar: Coronide, Zouhar-Hanzlík: Torso; 2004) a objednávku na celovečerní operu pro Národní divadlo. Nejprve rozšířil operu Yta innocens do celovečerního formátu, ale nakonec se rozhodl pro zhudebnění anonymního textu Lacrimae Alexandri Magni (Slzy Alexandra Velikého – premiéra 25. ledna 2007). V letech 2009–2010 vytvořil a premiéroval rozsáhlé hudební drama Labyrint vášně. V roce 2011 uvedlo Národní divadlo v Brně ve světové premiéře jeho operu La Dafne (společně s V. Zouharem). Volná rekonstrukce nedochované Monteverdiho Ariadny (společně s V. Zouharem) získala na festivalu Opera 2020 cenu za divácky nejúspěšnější inscenaci. Svůj vlastní skladatelský styl Hanzlík označuje jako neobarokní minimalismus, charakteristický zacyklením historizujících harmonických a melodických fragmentů. Výrazně se také podílí na vizuální stránce produkcí Ensemble Damian a to jak po stránce pohybové (rétorická barokní gestika) tak výtvarné (návrhy a výroba dekorací a rekvizit z papírmaše) ve spolupráci s kostýmní výtvarnicí Vendulou Johnovou. V letech 2005–2010 vlastním nákladem zrekonstruoval klasicistní kovárnu v Doubravici nad Moravou, kde žije a tvoří opery, sochy a obrazy. V roce 2021 zakoupil rozsáhlý zemědělský objekt v Měrotíně, který hodlá přebudovat na umělecké dílny s venkovní a vnitřní divadelní scénou.
