Koncert pro cembalo
Josef Antonín Štěpán (1726–1797)
1. Allegro
2. Andante non molto
3. Allegro assai
Josef Antonín Štěpán (psán také Joseph/Giuseppe Anton Steffan) se narodil 14. března 1726 v Kopidlně. Byl synem zdejšího kantora. Ten synovi poskytl základní hudební vzdělání. Jako chlapec zpíval ve sboru zdejšího kostela sv. Jakuba Většího. V roce 1741, během válek o rakouské dědictví vtrhli do Čech Prusové a na útěku před nimi se Josef Antonín dostal do Vídně, kde vyhledal pomoc hraběte Františka Jindřicha Šlika, který měl v Kopidlně kapelu. S podporou hraběte se stal žákem dvorního skladatele Georga Christopha Wagenseila. Studoval hru na cembalo a kompozici a příležitostně zastupoval Wagenseila při výuce členů císařské rodiny. Patrně v roce 1763 byl Štěpán jmenován dvorním klavíristou a v roce 1766 se stal na doporučení svého učitele dvorním učitelem klavíru. K jeho žákyním patřily dcery císařovny Marie Terezie: Marie Antoinetta (později manželka Ludvíka XVI. a královna francouzská) a Marie Karolina (později manželka Ferdinanda I. a královna neapolsko-sicilská). Největších úspěchů dosáhl Štěpán v letech 1761–1785. Řídil vyučování zpěvu císařských granátníků ve školách a dále působil v šlechtických a měšťanských rodinách ve Vídni. V roce 1775 musel kvůli slábnoucímu zraku odejít z císařských služeb. Po nezdařené operaci šedého zákalu oslepl úplně. Zemřel 5. srpna 1797 ve Vídni. Mimo klavírních skladeb a koncertů pro klávesové nástroje s průvodem orchestru, které tvoří těžiště jeho díla, komponoval také německé písně, opery, oratoria a mše. Těsně před svou smrtí napsal pro kostel v Kopidlně requiem. Celé své jmění (2 290 zlatých) odkázal kopidlnské škole. V kroměřížském zámeckém archivu, je pravděpodobně uložena jeho umělecká pozůstalost.