Queer opera o nenaplněné lásce (2021)
Tomáš Hanzlík – Marek Řihák

Dafnis: Vojtěch Pelka – soprán
Dafnis: Matěj Pšenička – pohybová role
Starý Dafnis: Jiří Poláček – bas
Thyrsis: Matej Benda – alt
Korydón: Ondřej Benek – tenor
Menalkás: Michal Marhold – bas
František Jeník – klavír
Martin Smutný – klavír a melodika
Jakub Sobotka – kontrabas
Libreto: Marek Řihák
Hudba a hudební nastudování: Tomáš Hanzlík
Režie: Jakub Čermák
Scéna a kostýmy: Pavlína Chroňáková
Asistent režie: Jan Šenkeřík
Světla: Filip Obrmajer
Produkce: Marek Řihák, Veronika Kostková, Markéta Israel Večeřová, Jiří Suchomel
Poslechněte si Poklad Arkádie
Opera ve stylu Theokritových pastýřských zpěvů se odehrává se v zahradě, ve které pase Dafnis, třináctiletý pastýř, krásný tak, že je ho možné zaměnit za děvče, kozy. Opěvuje klid a přízeň přírody, vzdálen nástrahám a hluku velkoměsta (Přírodo kouzelná). Ve snu ho stařec varuje před blížícím se nebezpečím (Ohrožený spáč).
V dalším obraze je zahrada přepadena třemi mladými loupežníky, s prvními vousy a nejistým vystupováním. Je to asi první přepadení. Dafnidovi se podaří přesvědčit loupežníky, aby ho neodvlekli jako otroka, ale naopak zůstali v zahradě a pomohli mu s prací na pastvě a v hospodářství. Nějaký poklad se určitě časem najde.
Loupežníci postupně jednotlivě za Dafnidem chodí a snaží se ho svést. Každý během námluv použije jiný druh umění. Korydón složí milostnou báseň (Amorova pomsta). Menalkás se snaží Dafnida okrášlit květy, drapérií a vymodelovat jako nádherné božstvo v hlíně (Prosba k Priápovi). Thyrsis hraje na aulos tklivou píseň (Erós a múzy). Dafnidovi se pokaždé podaří z erotické motivace předváděných výkonů převést pozornost k výsledným výkonům a nesporným talentům jednotlivých loupežníků, takže si prozatím uchrání nevinnost. Po tomto defilé odmítnutých milenců následuje Dafnidův žalozpěv u pramene, kde nad temnou tůní naříká nad svým obrazem, který mu způsobuje tolik nesnází, až se v závěru snaží políbit svůj odraz, zamilován sám do sebe. Před sebevraždou utopením ho zachrání až loupežníci, kteří si uvědomili, že tím pokladem je právě on, katalyzátor jejich talentů. Domluví se, že inspirováni láskou k němu vytvoří společně nadčasové umělecké dílo, kterým pobaví sebe, kozy i ovce. Obrací se na publikum úvodním sborem jejich nové opery.
Ukázka z představení
O autorovi hudby
Tomáš Hanzlík
Hudební skladatel Tomáš Hanzlík (nar. 29. 7. 1972) je uměleckým vedoucím Ensemble Damian (zal. 1996) a zároveň impresáriem kočovného divadla Theatrum Schrattenbach (2004). Byl zakladatelem, dramaturgem a zároveň producentem tří olomouckých festivalů: Baroko (od r. 1998, v r. 2009 udělena cena Olomouckého kraje), Opera Schrattenbach (od r. 2005), Olomoucké barokní slavnosti (2013–2020). V letech 2006–2016 vedl Dětskou operu Olomouc při SGO, pro kterou napsal řadu původních titulů. Je odborným asistentem na KHV PdF UP (od r. 2004). Tuto katedru absolvoval v roce 1995, muzikologii na FF UP v roce 1998. Tématem jeho disertace byla hudba piaristických skladatelů 17. a 18. století (KHV PdF UP, 2004). České i latinské texty piaristů pak využil i při kompozici řady vlastních děl. Vedle pedagogické činnosti (od r. 2001) se věnuje kritickým edicím staré české hudby (T. N. Koutník: Requiem ex Es, Salve Regina Capucinorum ex d, Litaniae de Sanctissimo Nomine Jesu ex C – 1998, Choceňský manuskript – 2000, Hudba piaristických klášterů I. – 2003, Editio Baerenreiter). V letech 1996–1998 byl zaměstnán jako redaktor pro vážnou hudbu a folklór v Českém rozhlase Olomouc, se kterým spolupracuje externě doposud. Od roku 1993 pravidelně koncertuje jako dirigent, vokalista a hráč na smyčcové nástroje. S Ensemble Damian uvádí vedle staré hudby a vlastních děl také soudobé autory převážně minimalistického stylového okruhu. Účinkoval na festivalech Maraton soudobé hudby Praha, Forfest Kroměříž, Janáčkův Máj Ostrava, Janáčkovy Hukvaldy, Bezručova Opava ad. Se souborem prezentoval ČR netradičními operami také na turné v Pobaltí, Německu a v Itálii. V řadě Barokní opera a oratorium pražského FOK (2004) uvedl operu Johanna Huga Wilderera La Nascita del Diamante (Zrození diamantu) a v rámci festivalu Hudební fórum Hradec Králové (2006) českou premiéru opery Three Tales Steva Reicha.
1. února 2004 premiéroval Hanzlík v projektu Národního divadla v Praze Bušení do železné opony vlastní operu Yta innocens (Nevinná Yta) Po jejím úspěchu získal pozvání k dalšímu vystoupení v rámci téhož projektu (V. Zouhar: Coronide, Zouhar-Hanzlík: Torso; 2004) a objednávku na celovečerní operu pro Národní divadlo. Nejprve rozšířil operu Yta innocens do celovečerního formátu, ale nakonec se rozhodl pro zhudebnění anonymního textu Lacrimae Alexandri Magni (Slzy Alexandra Velikého – premiéra 25. ledna 2007). V letech 2009–2010 vytvořil a premiéroval rozsáhlé hudební drama Labyrint vášně. V roce 2011 uvedlo Národní divadlo v Brně ve světové premiéře jeho operu La Dafne (společně s V. Zouharem). Volná rekonstrukce nedochované Monteverdiho Ariadny (společně s V. Zouharem) získala na festivalu Opera 2020 cenu za divácky nejúspěšnější inscenaci. Svůj vlastní skladatelský styl Hanzlík označuje jako neobarokní minimalismus, charakteristický zacyklením historizujících harmonických a melodických fragmentů. Výrazně se také podílí na vizuální stránce produkcí Ensemble Damian a to jak po stránce pohybové (rétorická barokní gestika) tak výtvarné (návrhy a výroba dekorací a rekvizit z papírmaše) ve spolupráci s kostýmní výtvarnicí Vendulou Johnovou. V letech 2005–2010 vlastním nákladem zrekonstruoval klasicistní kovárnu v Doubravici nad Moravou, kde žije a tvoří opery, sochy a obrazy. V roce 2021 zakoupil rozsáhlý zemědělský objekt v Měrotíně, který hodlá přebudovat na umělecké dílny s venkovní a vnitřní divadelní scénou.
