Apokryfní opera (2008)
Tomáš Hanzlík / David Hrbek
Hudba / Music: Tomáš Hanzlík
Libreto / Libretto: David Hrbek
Režie / Stage Director: Tomáš Hanzlík
Umělecké nastudování / Rehearsed by: Dětská opera Olomouc, Tomáš Hanzlík & Damian Orchestra
Kostýmy a scéna / Costumes and Set: Vendula Johnová, Tomáš Hanzlík
Obsazení / Scoring: Chorus a 3, S, B, Chit (Sax, Cb ad lib.)
Stopáž / Durata: 20´
3. června 2009 měla v sále Mozarteum Arcidiecézního muzea Olomouc premiéru apokryfní opera Romeo a Julie. Byla to třetí opera Tomáše Hanzlíka (1972) pro Dětskou operu Olomouc. Romeo a Julie se uváděl v jednom večeru s další krátkým kusem, Strašlivou travestií o těhotném starostovi. Libreta k oběma dětským operám napsal David Hrbek (1968).
Obsah opery
Jsme ve Veroně. Romeo touží po krásné Julii, zpívá pod jejím balkonem tklivou píseň o tom, jak touhou umírá. To Julii zaujme a Romea osloví. Hned to mezi oběma zajiskří a slibují si věrnou lásku. Má to ovšem jeden háček, který Romeo Julii hned prozradí. Oba pocházejí z rodů Kapuletů a Monteků, mezi kterými panuje dlouhodobá nenávist. Romeo Julii vysvětluje, že jejich rody jsou ve při. To uslyší Kapuletové, kteří jsou právě poblíž, a Romea zajmou, protože si myslí, že je urazil, když o nich řekl, že jsou vepři.
Romeo je v zajetí, žádá strážce, aby ho nechali jít, že miluje Julii a k nim chová úctu jako k budoucí rodině. Strážci jsou však neoblomní.
Dochází k výměně stráží. Když doslouživší Kapuletové odejdou, nový strážce sejme ze své hlavy přílbu a vyjeví svou identitu. Je to Julie. Osvobodí Romea a prchají spolu z vězení. Na svobodě si slibují věrnou lásku.
Na stejném místě, na němž jsme byli před chvílí, si opět dvojice slibuje lásku, která přetrvá věky. Poznáváme Romea. Když odstoupí, je na místě Julie jiná dívka. Sbor situaci komentuje hořkými slovy na adresu Romea, kterými také apokryf končí.
O autorovi hudby
Tomáš Hanzlík
Hudební skladatel Tomáš Hanzlík (nar. 29. 7. 1972) je uměleckým vedoucím Ensemble Damian (zal. 1996) a zároveň impresáriem kočovného divadla Theatrum Schrattenbach (2004). Byl zakladatelem, dramaturgem a zároveň producentem tří olomouckých festivalů: Baroko (od r. 1998, v r. 2009 udělena cena Olomouckého kraje), Opera Schrattenbach (od r. 2005), Olomoucké barokní slavnosti (2013–2020). V letech 2006–2016 vedl Dětskou operu Olomouc při SGO, pro kterou napsal řadu původních titulů. Je odborným asistentem na KHV PdF UP (od r. 2004). Tuto katedru absolvoval v roce 1995, muzikologii na FF UP v roce 1998. Tématem jeho disertace byla hudba piaristických skladatelů 17. a 18. století (KHV PdF UP, 2004). České i latinské texty piaristů pak využil i při kompozici řady vlastních děl. Vedle pedagogické činnosti (od r. 2001) se věnuje kritickým edicím staré české hudby (T. N. Koutník: Requiem ex Es, Salve Regina Capucinorum ex d, Litaniae de Sanctissimo Nomine Jesu ex C – 1998, Choceňský manuskript – 2000, Hudba piaristických klášterů I. – 2003, Editio Baerenreiter). V letech 1996–1998 byl zaměstnán jako redaktor pro vážnou hudbu a folklór v Českém rozhlase Olomouc, se kterým spolupracuje externě doposud. Od roku 1993 pravidelně koncertuje jako dirigent, vokalista a hráč na smyčcové nástroje. S Ensemble Damian uvádí vedle staré hudby a vlastních děl také soudobé autory převážně minimalistického stylového okruhu. Účinkoval na festivalech Maraton soudobé hudby Praha, Forfest Kroměříž, Janáčkův Máj Ostrava, Janáčkovy Hukvaldy, Bezručova Opava ad. Se souborem prezentoval ČR netradičními operami také na turné v Pobaltí, Německu a v Itálii. V řadě Barokní opera a oratorium pražského FOK (2004) uvedl operu Johanna Huga Wilderera La Nascita del Diamante (Zrození diamantu) a v rámci festivalu Hudební fórum Hradec Králové (2006) českou premiéru opery Three Tales Steva Reicha.
1. února 2004 premiéroval Hanzlík v projektu Národního divadla v Praze Bušení do železné opony vlastní operu Yta innocens (Nevinná Yta) Po jejím úspěchu získal pozvání k dalšímu vystoupení v rámci téhož projektu (V. Zouhar: Coronide, Zouhar-Hanzlík: Torso; 2004) a objednávku na celovečerní operu pro Národní divadlo. Nejprve rozšířil operu Yta innocens do celovečerního formátu, ale nakonec se rozhodl pro zhudebnění anonymního textu Lacrimae Alexandri Magni (Slzy Alexandra Velikého – premiéra 25. ledna 2007). V letech 2009–2010 vytvořil a premiéroval rozsáhlé hudební drama Labyrint vášně. V roce 2011 uvedlo Národní divadlo v Brně ve světové premiéře jeho operu La Dafne (společně s V. Zouharem). Volná rekonstrukce nedochované Monteverdiho Ariadny (společně s V. Zouharem) získala na festivalu Opera 2020 cenu za divácky nejúspěšnější inscenaci. Svůj vlastní skladatelský styl Hanzlík označuje jako neobarokní minimalismus, charakteristický zacyklením historizujících harmonických a melodických fragmentů. Výrazně se také podílí na vizuální stránce produkcí Ensemble Damian a to jak po stránce pohybové (rétorická barokní gestika) tak výtvarné (návrhy a výroba dekorací a rekvizit z papírmaše) ve spolupráci s kostýmní výtvarnicí Vendulou Johnovou. V letech 2005–2010 vlastním nákladem zrekonstruoval klasicistní kovárnu v Doubravici nad Moravou, kde žije a tvoří opery, sochy a obrazy. V roce 2021 zakoupil rozsáhlý zemědělský objekt v Měrotíně, který hodlá přebudovat na umělecké dílny s venkovní a vnitřní divadelní scénou.
