Opera z roku 2012
inspirovaná životem a dílem malíře, sochaře
a spisovatele Jakuba Obrovského (1882–1949)
Tomáš Hanzlík
Hudba / Music: Tomáš Hanzlík
Libreto / Libretto: Tomáš Hanzlík
Režie / Stage Director: Tomáš Hanzlík
Umělecké nastudování / Rehearsed by: Tomáš Hanzlík & Ensemble Damian
Kostýmy a scéna / Costumes and Set: Vendula Johnová
Obsazení / Scoring: S,A,T,B, Pf, org, vypravěč
Stopáž / Durata: 60´

Premiéra – 2. září 2012 v Hodoníně
„Opera dostala název „Voda a vzduch“ podle skici ke stejnojmennému obrazu znázorňujícímu nahou ženu a muže na lodici naplněné ovocem, v pozadí po břehu pobíhá bílý kůň. Tento obraz byl impulzem ke sledu badatelských zážitků, které mne postupně přivedly k celé řadě zajímavých lidí, v jejichž majetcích jsou Obrovského díla výtvarná i literární. Jsem vzděláním muzikolog se specializací na české baroko, 20 let vytahuji z archivů zapomenutou hudbu 200–300 let starou a tady najednou stejně zapomenuté leží skryté v depozitářích dílo staré pár desítek let. Už delší dobu jsem chtěl psát operu s výtvarným námětem, dlouho jsem myslel na J. Preislera, ale nakonec je to překvapivě zatracovaný a skoro neznámý malíř Jakub Obrovský. Ač se může zdát Obrovského dílo na první pohled povrchní, při hlubším soustředěném pozorování se vyjeví pravý opak.
Opera má mozaikovou formu, takové obrazy ze života umělce, včetně projekce artefaktů, fotografií a také vzácně dochovaných filmových záběrů Obrovského při práci. Takový uměnovědný kabaret s filozofickým podtextem o relativnosti výsledků naší upřímné a poctivé práce. Protože opera počítá s uváděním v galeriích, je obsazení velmi komorní: vypravěč, 4 zpěváci, klavír a barokní pozitiv. Stopáž 60 minut. Premiéra se uskutečnila v Galerii výtvarného umění v Hodoníně 2. 9. 2012 v poslední den výstavy Obrovského umělecké pozůstalosti. 1. repríza se odehraje v Arcidiecézním muzeu v Olomouci 29. listopadu a 2. repríza pak 13. ledna 2013 v Divadle Kolowrat v Praze.“
Tomáš Hanzlík
Opera 2013: o cenách pro ty nejlepší je rozhodnuto / 5. 2. 2013
Ve dnech 3. ledna – 3. února 2013 se v Praze uskutečnil jedenáctý ročník prestižního festivalu Opera. Za značného zájmu diváků se na scénách Národního divadla představilo třináct operních souborů, odehrálo se celkem patnáct festivalových představení.
Festival není soutěžní přehlídkou, ale pravidelně upozorňuje na to, co se v domácím operním divadle obzvláště vydařilo. I letos byly výjimečné festivalové výkony oceněny čestnými cenami festivalu, takzvanými Libuškami:
Cenu ředitelky festivalu získal Ensemble Damian v čele s Tomášem Hanzlíkem za inscenaci opery Voda a vzduch.
„Cením si Hanzlíkovy opery – možná chtěl autor především upozornit na pozapomenutou osobnost Jakuba Obrovského, ale podařilo se mu podle mě mnohem více: upřímná zpověď umělce bojujícího s okolím i se sebou samým, umělce možná ješitného a egocentrického, ale i věčně pochybujícího. Inscenováno s důvtipem, bez prázdných efektů. Velmi emotivní zážitek.“ zdůvodnila své rozhodnutí ředitelka festivalu Lenka Šaldová.
Spoulu s dalšími pěti inscenacemi se Voda a vzduch dostala také do užšího výběru oper nominovaných na cenu kritiků.
O autorovi
Tomáš Hanzlík
Hudební skladatel Tomáš Hanzlík (nar. 29. 7. 1972) je uměleckým vedoucím Ensemble Damian (zal. 1996) a zároveň impresáriem kočovného divadla Theatrum Schrattenbach (2004). Byl zakladatelem, dramaturgem a zároveň producentem tří olomouckých festivalů: Baroko (od r. 1998, v r. 2009 udělena cena Olomouckého kraje), Opera Schrattenbach (od r. 2005), Olomoucké barokní slavnosti (2013–2020). V letech 2006–2016 vedl Dětskou operu Olomouc při SGO, pro kterou napsal řadu původních titulů. Je odborným asistentem na KHV PdF UP (od r. 2004). Tuto katedru absolvoval v roce 1995, muzikologii na FF UP v roce 1998. Tématem jeho disertace byla hudba piaristických skladatelů 17. a 18. století (KHV PdF UP, 2004). České i latinské texty piaristů pak využil i při kompozici řady vlastních děl. Vedle pedagogické činnosti (od r. 2001) se věnuje kritickým edicím staré české hudby (T. N. Koutník: Requiem ex Es, Salve Regina Capucinorum ex d, Litaniae de Sanctissimo Nomine Jesu ex C – 1998, Choceňský manuskript – 2000, Hudba piaristických klášterů I. – 2003, Editio Baerenreiter). V letech 1996–1998 byl zaměstnán jako redaktor pro vážnou hudbu a folklór v Českém rozhlase Olomouc, se kterým spolupracuje externě doposud. Od roku 1993 pravidelně koncertuje jako dirigent, vokalista a hráč na smyčcové nástroje. S Ensemble Damian uvádí vedle staré hudby a vlastních děl také soudobé autory převážně minimalistického stylového okruhu. Účinkoval na festivalech Maraton soudobé hudby Praha, Forfest Kroměříž, Janáčkův Máj Ostrava, Janáčkovy Hukvaldy, Bezručova Opava ad. Se souborem prezentoval ČR netradičními operami také na turné v Pobaltí, Německu a v Itálii. V řadě Barokní opera a oratorium pražského FOK (2004) uvedl operu Johanna Huga Wilderera La Nascita del Diamante (Zrození diamantu) a v rámci festivalu Hudební fórum Hradec Králové (2006) českou premiéru opery Three Tales Steva Reicha.
1. února 2004 premiéroval Hanzlík v projektu Národního divadla v Praze Bušení do železné opony vlastní operu Yta innocens (Nevinná Yta) Po jejím úspěchu získal pozvání k dalšímu vystoupení v rámci téhož projektu (V. Zouhar: Coronide, Zouhar-Hanzlík: Torso; 2004) a objednávku na celovečerní operu pro Národní divadlo. Nejprve rozšířil operu Yta innocens do celovečerního formátu, ale nakonec se rozhodl pro zhudebnění anonymního textu Lacrimae Alexandri Magni (Slzy Alexandra Velikého – premiéra 25. ledna 2007). V letech 2009–2010 vytvořil a premiéroval rozsáhlé hudební drama Labyrint vášně. V roce 2011 uvedlo Národní divadlo v Brně ve světové premiéře jeho operu La Dafne (společně s V. Zouharem). Volná rekonstrukce nedochované Monteverdiho Ariadny (společně s V. Zouharem) získala na festivalu Opera 2020 cenu za divácky nejúspěšnější inscenaci. Svůj vlastní skladatelský styl Hanzlík označuje jako neobarokní minimalismus, charakteristický zacyklením historizujících harmonických a melodických fragmentů. Výrazně se také podílí na vizuální stránce produkcí Ensemble Damian a to jak po stránce pohybové (rétorická barokní gestika) tak výtvarné (návrhy a výroba dekorací a rekvizit z papírmaše) ve spolupráci s kostýmní výtvarnicí Vendulou Johnovou. V letech 2005–2010 vlastním nákladem zrekonstruoval klasicistní kovárnu v Doubravici nad Moravou, kde žije a tvoří opery, sochy a obrazy. V roce 2021 zakoupil rozsáhlý zemědělský objekt v Měrotíně, který hodlá přebudovat na umělecké dílny s venkovní a vnitřní divadelní scénou.
