Neznámá díla zapomenutých regionálních skladatelů. Vstup volný
14. 9. 2025 / 17:00 / Olomouc, Kaple Božího Těla UCUP / vstup volný
Účinkuje Ensemble Damian ve složení: Markéta Israel Večeřová – soprán, Dorota Grossová – alt, Rostislav Baláž – tenor, Pavel Maška – bas, Martin Smutný – pozitiv, spartace a umělecké vedení – Tomáš Hanzlík
Program
Anonym: Phantasia (organo, g-moll)
Leoš Janáček (1854 – 1928): Exaudi Deus (g-moll)
P. Silverius a S. Zacharia – Jan Kolenc (1727-1793): Sub tuum praesidium (g-moll)
Pavel Josef Vejvanovský (1639c – 1693): Salve Regina (alto, c-moll)
P. Simon a S. Bartholomaeo – Václav Kalous (1715-1786): Requiem (c-moll)
Anonym: Salve Regina, 1765 (canto, alto, Es-dur )
P. Silverius a S. Zacharia – Jan Kolenc (1727-1793): Motteto pro festo SS. Corporis Christi (g-moll)
Tomáš Norbert Koutník (1698-1775): Salve Regina ex G
Jiřík Hlohovský: Proč svět rytěřuje (tenore, f-moll)
P. Damasus a S. Hieronymo – Antonín Jan Nepomuk Brosmann (1731-1798): Rorate (C-dur)
Rytíř Ludvík Dietrich z Dietrichů (1803-1858): Kratičká modlitba (C-dur)
Náš dnešní program je sestaven převážně z neznámých děl zcela zapomenutých regionálních skladatelů. Uplatnění ve společnosti našli převážně jako řeholníci, kantoři a kapelníci ve službách šlechty, což byly jedny z mála profesí, které umožňovaly věnovat se hudbě kontinuálně a téměř profesionálně.
O životě Jiříka Hlohovského nevíme skoro nic. Jen to, že na začátku 17. století působil v našem regionu jako duchovní. Uspořádal, a roku 1622 vydal v Olomouci kancionál Písně katolické, který obsahuje nejstarší harmonizace duchovních písní u nás. Anonymní Salve Regina pro soprán a alt pochází z muzea v Litovli a známe pouze jméno studenta, který nám ji zachoval do dnešních dnů „Ex Rebus Mathei Paul Syntaxeos Auditoris. 1765“.
Trubač Pavel Vejvanovský se krátce školil ve Vídni, ale celý život pracoval v Kroměříži jako kapelník olomouckého biskupa. Výhradně v Kroměříži se pak zachovalo jeho rozsáhlé a doposud neprobádané dílo.
Na výchovu chudé mládeže měl u nás v 18. století rozhodující vliv právě Piaristický řád. Většina jeho příslušníků byla aktivními hudebníky a rozsáhlá byla i jejich samostatná kompoziční činnost. P. Silverius Kolenc byl asi skladatel příležitostný, protože od něj zatím známe pouze tři skladby. Oproti tomu velký konvolut kvalitních skladeb mají P. Simon Kalous, který byl učitelem stejně plodného P. Damase Brossmanna. Zajímavé je, že od nich pokračuje učitelská kontinuita přes Gottfrieda Riegera, Pavla Křížovského až po Leoše Janáčka. Leoš Janáček je v dnešním programu jediným, komu se podařilo navázat na hudbu svých dnes neprávem zapomenutých učitelů, osobitě ji rozvinout, zůstat v rodném kraji a přesto se světově proslavit. Exaudi Deus pochází z doby jeho pražských studií na varhanické škole a stejně jako jeho další juvenilní kompozice v archaizujícím stylu se téměř neprovádí.
Choceňský kantor Tomáš Norbert Koutník studoval u piaristů v Litomyšli a v Kroměříži. Celý život zůstal s řádem v kontaktu, o čemž svědčí zápis řady chlapců z Chocně v kroměřížských piaristických matrikách. Z jeho tvorby jsou dnes známé a populární některé vánoční pastorely.
Také olomoucký skladatel Ludvík Diertrich studoval hudbu u odchovance piaristů G. Riegera. Je autorem sbírky Písně vlastenské a celé řady zajímavých komorních titulů s romantickou kytarou, které se zatím přes veškeré úsilí nepodařilo v archivech nalézt, přestože na ně novodobá literatura odkazuje do Moravského zemského muzea v Brně. Ani tato obrozenecká hudba se netěší zájmu muzikologů a interpretů, údajně pro její malou, ale novodobým koncertním provozem zatím neprověřenou, uměleckou kvalitu.