Jan Tuček

Žena a muž ožhratý

rokoková opera

Hudba / Music: Jan Tuček (cca 1743 - 1783) Libreto / Libretto: ? Režie / Stage Director: Tomáš Hanzlík Umělecké nastudování / Rehearsed by: Marek Čermák & Ensemble Damian Kostýmy  a scéna / Costumes and Set: Vendula Johnová Obsazení / Scoring: S 1-2,B, vn 1-2, vc, cb, cemb Stopáž / Durata: 30´

Lidová zábava

Přestože se o existenci opery s opileckým tématem vědělo dlouhá léta, česká muzikologie tuto reálii zcela vědomě a důsledně zasouvala do pozadí, takže se nakonec zdálo, že první českou operou je Prodaná nevěsta. Je pravda, že oper starších je mnohem víc, zároveň si ale musíme přiznat, že náměty těchto zpěvoher jsou vesměs lidové až vulgární. A nejinak je tomu i v případě opery o ženě a jejím opilém muži od Jana Tučka (1743? – 1783), zachované v Guberniální sbírce v Brně. V Tučkově opeře se mísí galantní rokoková hudba s brutálním a přisprostlým českým libretem. Přestože nemá v podstatě vůbec žádný děj, její hudební dramaturgie je uvážlivě vystavěna a graduje až k závěrečné rvačce.

O autorovi

Jan Tuček (narozen okolo 1743, zemřel v Praze, 19. září 1783) byl skladatel a dirigent působící v Praze jako sbormistr a od počátku 70. let 18. století jako dirigent vojenské kapely. Napsal hudbu k mnoha hrám, které měly nemalý význam, protože to byly jedny z prvních produkcí profesionálního divadla v českém jazyce a jako takové byly důležitým pojítkem s průkopnickými díly Františka Škroupa.

Tuček je spojován s hudbou pro pantomimovou vložku Der verliebte Nachtwächter, která ačkoli měla německý název, byla v češtině a byla pravděpodobně první českou hrou, která byla profesionálně uvedena na jevišti. Tato hra měla premiéru pravděpodobně již v roce 1763, ale první doložené představení se uskutečnilo v Brně dne 11. ledna 1767. Další z Tučkových prvotin, burleskní Verbování na koňském trhu, měla premiéru kolem roku 1769. Pro další kus pod názvem Žena a muž ožhratý složil předehru, sedm árií, šest duet a pět recitativů; J. V. Tomášek ve své autobiografii uvádí, že se tento kus hrál i v jeho rodném městě ve Skutči, což je důkaz Tučkovy pokračující popularity v Čechách 18. století.

Tučkův význam v úplných počátcích české opery leží v jeho prosazování provinční tradice českého Singspielu do městského prostředí, kde konkuroval popularitě italské opery a prolomil diktát aristokratického vkusu. Od té doby si český Singspiel vždy udržoval své postavení v pražských divadlech, třebaže se jednalo o okrajové postavení - především U Hybernů, ve Vlasteneckém divadle, kde alternoval s německým Singspielem a italskou operou buffa.

Recenze

"Basista Pavel Maška jako muž ožhratý opět potvrdil, že je všestranným umělcem schopným vypořádat se se ctí  s nejrůznějšími typy rolí. Muže ožhratého zazpíval technicky i výrazově skvěle, obecenstvo však nadchly také jeho opilecké taneční kreace."

Olomoucký den, 23.8. 2005, Gabriela Coufalová

Fotogalerie